Údržba vodivých polymerů se primárně zaměřuje na zachování jejich vodivosti, mechanických vlastností a chemické stability, čímž se prodlužuje jejich životnost. Za prvé, je třeba se vyhnout dlouhodobému vystavení vysokým teplotám, silnému světlu nebo vlhkosti, protože tyto faktory urychlují oxidaci nebo hydrolýzu polymerních řetězců, což vede ke snížení vodivosti nebo křehnutí materiálu. Pro běžné vodivé polymery, jako je polyanilin a polypyrrol, se doporučuje skladovat je při pokojové až nízké teplotě, mimo dosah silných oxidantů a korozivních chemikálií.
Během používání by vodivé polymery neměly být vystaveny mechanickému namáhání a opakovanému ohýbání, zejména u pružných elektronických zařízení nebo senzorových aplikací. Nadměrné natahování nebo tření může způsobit přetržení vodivého řetězu nebo odlupování filmu, což snižuje vodivost. U vodivých polymerů ve formě roztoku nebo disperze je třeba dbát na to, aby se zabránilo srážení a aglomeraci; toho lze dosáhnout jemným mícháním nebo přidáním stabilizátorů pro udržení homogenity.
Důležitou součástí údržby je také pravidelné testování elektrického výkonu. Měřením změn vodivosti nebo odporu lze okamžitě detekovat zhoršení výkonu materiálu, což umožňuje nezbytná opatření, jako je re-doping nebo výměna materiálu. Vodivé polymery, které vyžadují dlouhodobé-skladování, se doporučuje skladovat v uzavřených, světlu-těsných a suchých nádobách, přičemž se vyhněte přímému kontaktu se silnými kyselinami, silnými alkáliemi nebo kovovými ionty, aby se maximalizovala jejich stabilita a životnost.
